MOUDROST VHLEDU

12. zář, 2019

Včera večer přišlo uvědomění toho, co je mou srdcovkou. Vím to již dlouho, ale jakobych stále neviděla to nejviditelnější, nejjasnější a zároveň pro mě nejjednodušší. To, co celý život dělám, co mi přišlo jakože "to nic není a takto to má každý", tak toto je vodítko nebo doslova návod na můj profesní i osobní život. Nebudu zde prozrazovat o co jde, samo se to ukáže, jelikož se chystám TO použít pro další mou tvorbu. Myslím si, že každému se v těchto dnech něco odhalí nebo už odhalilo. Něco, co znamená průlom v dosavadním směřování. Je to vlastně ona osobní síla, o které píšu v příběhu na tento týden. Sedmička pohárů je karta, která hovoří o tom, že sice máme mnohá naplnění, ale my přesto chceme to, co cítíme jako své jediné to autentické. A právě to se ukazuje. Přesně to, co je naše a nikdo jiný to nemá. Prožitkem bolesti, smutku a kdoví čeho ještě jsme odložili/odpustili něco ze sebe. To něco nás chytalo na udičku a proto jsme nemohli dříve uvidět, kdo jsme. 

Dnes byl den poněkud klidný, ale večer jsem opět cítila změnu ovlivněnou včerejším uvědoměním. Nelze ještě říci čeho se přesně týká, přesto něco je cítit ve vzduchu. Čtyřka disků z výkladu může být tím, kdo napoví. Tak jsem zvědavá na zítřejší den, jak se ta čtyřka projeví.

 

 

 

11. zář, 2019

Včera hluboký smutek se vynořoval kdoví odkud, rozbrečelo mě kde co, ale společné téma ve všem "spokojená rodina". Trvalo to celé odpoledne a tlak a bolest předchozích dnů se tímto uvolnily. Ten smutek bych nazvala čímsi, co vzniklo někdy v pradávné minulosti, nazvala bych to archaickým smutkem. Bolest různě po těle mi říká, že to jsou přesně ta místa, kde sídlí bloky na fyzickém těle. Tam kde je zápis na mentálním těle bolí hlava, což jsem také měla, ale ne tak intenzivně. Dnes je smutek naprosto pryč. Hurá!!! Konečně úleva a pocit odlehčení. Jen cítím bolest v pánvi, to přičítám změnam na buněčné úrovni v rodu. Vždy, když cítím bolest a tlak na pánvi, vnímám to jako ozdravení rodu a přepis DNA. No a je večer a je mi tak nějak čerstvo, po těch minulých dnech je to nesmírně osvěžující.

 

 

 

31. bře, 2019

V poslední době vnímám cosi jako válku strojů, techniky na podprahové rovině. Vysvětluji si to tak, že mnoho lidí přebírá svou moc nad stroji, upouštějí od kladení důrazu na jejich význam, čímž se rapidně oslabuje vliv na člověka. Použití strojů tito lidé staví do rovnováhy, používají je jen pro funkčnost a nevyzdvihují jejich důležitost.Děje se tak na mentální úrovni, ale je možno vysledovat  důkazy pomocí vnímání energií, zvuků, světla. Můžete slyšet divné zvuky, dunění, technika stávkuje a dělá si, co chce. Něco se pokazí a pak jako zázrakem bez vnějšího zásahu bezvadně funguje. Považuji to za válku myšlenek v naší mysli, takto se jejich přenastavení projevuje vně. No lze to brát z mnoha úhlů pohledu, je nakonec jedno jaké je vysvětlení. To, co mě uspokojuje, že se vše vyvažuje a proto vzniká nejdříve chaos. Také to staré musí odejít a někdy je to bohužel s trochou humbuku. Nové se stará samo, aby zaujalo své místo, naštěstí my se mnoho starat nemusíme. A když ano, poznáme to. 

Další zajímavostí je, že někteří z nás nemohou jíst to, co byli zvyklí a měli rádi. Často člověk stojí před otázkou, co jíst, protože jakoby neexistovalo to, na co má chuť. Někdy se to může zvrtnout v jedení stále stejného druhu nebo skladby jídla, jen proto, že to je to jediné, co člověka dokáže uspokojit. A tady si myslím, že je jádro pudla. Lidi se učí řídit se svým vnitřním průvodcem a mnohdy jsou i doslova tlačeni do něčeho, co by za normálních okolností nikdy neudělali. To proto, že tento průvodce dobře zná jejich nastavení a vede je individuální cestou. Je to cesta kde je nám zbytečné posuzování čehokoliv jako dobrého či špatného, tady je jen to, co je PRO MĚ. A vůbec to nemusí zapadat do škatulky s nápisem dobré, zdravé, čisté, správné. Jde tu o to, co je obecně bráno negativně, aby bylo bezpodmínečně přijato, pro svou momentání důležitost a potřebnost. Takže se nedivte tomu, na co máte chuť a dejte si to, protože jestli to neuděláte váš vnitřní systém, vás k tomu stejně dříve nebo později dovede. Možná nikdy nebudete vědět proč, ale určitě si to užijete. Tak se učíte vypínat kritika uvnitř sebe a naslouchat sdci. Kdysi bychom řekli, že jsme mlsní jako koza. Dnes už i mlsnost má své významné místo)))

 

 

 

16. bře, 2019
 

Naštvala jsem se na Boha a pěkně od plic, mu řekla, co si myslím o tom, co mi dělá. Řekla jsem mu všechno, co mi leželo v žaludku i na srdci. Ptala jsem se jej: "Jak můžeš dopustit, aby se mi tohle všechno dělo, jak můžeš dopustit, abych tolik trpěla?" Podíval se na mě a povídá: "To ne já, milé dítě, to ty děláš. Já bych nikdy nedopustil, abys takto trpěla. Já ti jen dal svobodnou vůli k dělání a pokud tě to už nebaví, tak nic nedělej a nech to vše na mně. Ani tehdy ti nevezmu svobodnou vůli dívat se na cestu, po které tě povedu, pohledem, který si sama vybereš. Dám ti radu: Důvěřuj sobě, svým dobrým pocitům a půjde se ti lépe.

1. bře, 2019

Zapomeňte na chvíli na to, co se má nebo musí a naslouchejte své duši, jen ona ví, co je pro vás nejlepší. Když opustíte strachy a rozhodnete se poslechnout její vedení, odmění se vám lehkostí a radostí a to, co pak děláte, dělat chcete.